Echinopsis calliantholilacina  Cardenas 1965

Stonek jednotlivý, ploše kulovitý, 90-150 mm široký, zřídka odnožující, barvy sytě zelené, šedozelené až modrozelené; žebra v počtu 10-21, uspořádaná v mírné šroubovici, rozčleněná v sekyrkovité hrbolce 20 mm dlouhé, až 25 mm široké. Areoly vpadlé, asi 6 mm široké, plstnaté, krátce žlutavé, asi 20 mm od sebe vzdálené. Okrajových trnů 9-11, dlouhých 8-15 mm, mírně prohnutých, paprskovitě rozprostřených; středový trn jediný, zakřivený, vzhůru směřující; všechny trny šedé s hnědavou špičkou. Květy 110-180 mm dlouhé, barvy většinou karmínově červené až fialové, občas ale i ohnivě červené nebo několikabarevné. E. calliantholilacina  patří mezi náročné kaktusy, dobře roste na vlastních kořenech. Vyžaduje, vzdušné, světlé místo bez úpalu, propustný substrát a nárazovou zálivku. Zimování na suchém, chladném, světlém místě s teplotami okolo 8 °C.